Osvěta veřejnosti s Trkmankou: MŮJ MOUNT EVEREST
V úterý 2. prosince proběhla inspirativní beseda v rámci projektu Osvěta veřejnosti s Trkmankou, tentokrát nesoucí příznačný název Můj Mount Everest. Naše pozvání přijala Monika Benešová — žena, jejíž životní příběh je hluboce propojen s přírodou, odvahou a schopností překonávat vlastní hranice.
Monika je mladá cestovatelka, která se i přes boj s těžkou nemocí nevzdala svého snu objevovat svět. Putuje krajinami, které člověka učí pokoře, respektu a vděčnosti. Poznává jiné kultury i jiné způsoby života, a především sama sebe. Její cesta je důkazem toho, že limity si často stavíme jen my sami.
Pacifická hřebenovka – 4 265 km pokory k přírodě - Monika se vydala na legendární Pacifickou hřebenovku, trasu vedoucí napříč americkým kontinentem od Mexika až po Kanadu. Nekonečné lesy, horské hřebeny, divočina bez civilizace a každodenní střet člověka s vlastními možnostmi – to vše ji naučilo hlubšímu vztahu k přírodě, která je krásná, ale i náročná a nekompromisní.
Mount Everest – symbol osobních i environmentálních výzev
Další z Moničiných velkých cest vedla až na samotný vrchol světa – Mount Everest, místo, které je pro mnoho lidí cílem snů, ale zároveň i připomínkou, jak křehká naše planeta je. Stoupat do výšek, kde se vzduch tenčí a každý krok je zkouškou vůle, znamená nejen překonávat fyzické limity, ale také vstupovat do prostoru, kde člověk cítí svou vlastní maličkost. Tam, kde se ticho hor mísí s nepopsatelným respektem, začíná hluboké uvědomění, že příroda je mocná, ale zároveň snadno zranitelná.
Monika během svého vyprávění popsala, že i tato "svatyně hor", kterou si mnoho z nás představuje jako nedotčenou, není ušetřena stop lidské činnosti. Na svazích Everestu se stále častěji objevují pozůstatky po horolezcích, odpad, ale také dopady klimatických změn – ústup ledovců, nestabilita terénu či extrémnější povětrnostní podmínky. Symbol vítězství člověka nad přírodou se tak stále více mění ve varovný prst, že přírodu nelze dobývat bez následků.
Přesto Monika ukazuje, že lze přistupovat k horám s pokorou – vážit si jejich majestátnosti, pohybovat se po nich s respektem a připomínat ostatním, že zodpovědné chování jednotlivce má smysl. Její cesta na Everest se tak nestala jen osobní výhrou, ale i platformou pro sdílení myšlenky, že příroda potřebuje naši pozornost, ochranu a vděčnost.
Během besedy jsme spolu s Monikou nahlédli nejen do světa extrémních výprav, ale i do témat spojených s ochranou prostředí, odpovědným cestováním a udržitelným vztahem k přírodě. Její příběh dokazoval, že skutečná síla neleží pouze v těle, ale především v hlavě, srdci a v našem postoji k okolnímu světu.
Děkujeme za dnešní setkání s neohroženou, inspirativní a nikdy se nevzdávající Monikou Benešovou. Její motto "hlavně se z toho neposrat" dnes znovu připomnělo, že člověk dokáže neuvěřitelné věci, pokud má odvahu, nadhled a víru ve vlastní sílu.
Moniko, děkujeme za energii, upřímnost a odvahu, kterou jsi nám během besedy předala.
Projekt č. 1241800074 je podpořen SFŽP a financován z Národního programu Životního prostředí.
